Coton de Tuleár - standard plemene
Standard Coton de Tuléar č. 283/4.2.200/F Coton de Tuléar
Původ: Madagaskar
Patronace: Francie
Datum zveřejnění platného původního standardu: 25.11.1999
Použití: Doprovodný - společenský pes
Klasifikace: FCI skupina 9 Pes pro potěšení, doprovodný pes,
sekce 1.2. Coton de Tuléar
Bez pracovních zkoušek
Stručná historie: Do Francie byl dovezen dlouho před tím, než byl v roce 1970 oficiálně uznán.
Pochází z Malgašska a v této zemi si rychle vydobyl své přední místo jako společenský pes. Dnes je rozšířen po celém světě.
Celkový vzhled: Malý doprovodný pes dlouhé vatové srsti bílé barvy, tmavé kulaté oči živého, inteligentního výrazu.
Důležité proporce: Výška v kohoutku je v poměru k tělu 2:3
Délka hlavy vůči tělu je v poměru 2:5
Délka lebky je vůči čenichu v poměru 9:5
Chování / Povaha: Veselý, vyrovnaný, velice družný jak vůči lidem tak ostatním psům, dokonale přizpůsobivý jakémukoli životnímu stylu. Jeho povaha je jednou z nejhlavnějších charakteristik této rasy.
Hlava: Krátká, při pohledu shora trojúhelníková
Lebeční oblast: Lebka: Vrchní profil vypouklý, vzhledem k její délce dost široká. Nadočnicové oblouky nevýrazné.
Mělká vráska na čele. Týlní hrbol nevýrazný. Lebeční výčnělek málo hmatatelný. Zygomatické
oblouky dobře vyvinuté.
Stop: málo zdůrazněný.
Obličejová část: Čenich: V prodloužení nosu, černý, toleruje se tabákově hnědá barva, otevřené nosní dírky.
Tlama: Rovná.
Pysky: Úzké, přilehlé, v barvě čenichu.
Čelisti / zuby: Zuby hezky seřazené, skus vychýlený dopředu nebo dozadu bez ztráty kontaktu,
absence PM1 se nepenalizuje, M3 se nezohledňují.
Tváře: Suché.
Oči: Spíš kulaté, tmavé, živé, ve správné vzdálenosti od sebe, kraj víček černě nebo hnědě
pigmentovaný podle barvy čenichu.
Uši: Převislé, trojúhelníkovité, vysoko nasazené na lebce, jemné na konečcích, když přilehnou k
tvářím, dosahují až ke kraji pysků. Jsou pokryté bílou srstí, ve které mohou být jemné stopy
světlé šedi
(směs bílých a černých chloupků vypadající jako světle šedivá) nebo směsice bílých a plavých
chloupků.
Krk: Svalnatý, mírně zakřivený. Pevná šíje. Na vrcholu poměr šíje k tělu 1:5. Kůže napjatá, bez
laloků.
Trup: Celkový vzhled: spodní linie mírně konvexní. Pes je více dlouhý než vysoký.
Kohoutek: Málo výrazný.
Záda a bedra: Pevná záda, dole velmi lehce klenutá. Bedra pěkně svalnatá.
Zadek: Sešikmený, krátký, svalnatý.
Hruď: Hodně vyvinutá, dlouhá, zakulacená žebra.
Břicho: Vtažené, ale ne vychrtlé.
Ocas: Posazený nízko, v ose páteře.
V klidu svěšený až k podkolení, špička zvednutá.
V pohybu nesený "zvesela" (zdvižený nad záda, špička namířená k šíji, kohoutku, zádům nebo bedrům).
U zvířat, která mají hojnou srst, může být konec opřen o dorsálně-lombární partii.
Končetiny:
Přední končetiny
Celkový vzhled: Přední končetiny jsou rovně vedle sebe.
Ramena a paže: Sešikmené, svalnaté. Skapulo-humerální úhel asi 120°. Délka humeru odpovídá velikosti lopatky.
Předloktí: Humero-radiální úhel asi 120°, předloktí vertikální a paralelní, pěkně svalnaté, dobré osatura. Délka
předloktí odpovídá délce paže.
Zápěstí: V prodloužení linie předloktí.
Záprstí: Pevné, při pohledu z profilu mírně ohnuté.
Přední tlapky: Malé, kulatého tvaru; prsty sevřené, dobře tvarované, polštářky pigmentované.
Zadní končetiny
Celkový vzhled: Zadní končetiny jsou rovné. Přítomnost paspárků není penalizována.
Stehno: Silně svalnaté, úhel kyčel x stehno asi 80°.
Noha: Úhel stehno x holeň asi 120°.
Podkolení: Suché, dobře vykreslený úhel podkolení asi 160°.
Záprstí: Vertikální.
Zadní tlapky: Malé, kulatého tvaru, prsty sevřené, s dobře vyznačeným zakřivením, polštářky pigmentované.
Chůze: volná a snadná, nepokrývá velký terén, v akci zůstává horní část pevná a pes se při chůzi nezmítá.
Kůže: Jemná, na celém těle napjatá, růžová barva, může být pigmentovaná.
Srst: Je jednou z nejdůležitějších charakteristik této rasy a dala jí i jméno. Velmi jemná a pružná, vatová,
nikdy není ztvrdlá a hrubá, chlup je hustý, bohatý a může být jemně kadeřavý.
Barva: Základní barva je bílá. Na uších se připouštějí stopy barvy světle šedé či plavo-bílé. Tyto stopy mohou být
i na jiných částech těla, pokud nenarušují celkovou bílou barvu, nicméně nevyhledávají se.
Výška a váha: Výška: Samec: od 26 do 28 cm, tolerance 2 cm plus a 1 cm minus.
Samice: od 23 do 25 cm, tolerance 2 cm plus a 1 cm minus.
Váha: Samec: od 4 do nanejvýš 6 kg.
Samice: od 3.5 do nanejvýš 5 kg.
Vady: Jakákoli odchylka od toho, co bylo uvedeno, se pokládá za vadu a podle stupně závažnosti se penalizuje.
Vážné vady: Lebka: plochá nebo příliš vyklenutá; úzká lebka.
Čenich: disproporční poměr lebka/nos.
Oči: světlé, příliš mandlovité, vychlípená nebo vchlípená víčka, vypoulené oči.
Uši: příliš krátké, s nedostatečně dlouhými chlupy. Uši sklopené nazad.
Krk: příliš krátký, mezi rameny, slabý.
Záda: příliš prohnutá.
Zadek: horizontální, úzký.
Ramena: rovná.
Končetiny: nohy do X, vybočené, příliš u sebe nebo od sebe, špatné úhly.
Srst: příliš krátká, vlnitá, kudrnatá.
Pigmentace: částečná nebo příliš světlá na víčkách a pyskách; čenich vybledlý, uhrovitý.
Vylučující vady:
Obecný typ: Nedostatečnost typu (málo etnických charakteristik, což vede k tomu, že zvíře se jako celek
dostatečně nepodobá jiným psům téže rasy).
Velikost a váha nejsou v limitu ani v toleranci standardu.
Zvláštní body v typu: Nos: orlí
Oči: vystouplé se znaky nanismu, příliš světlé.
Uši: vztyčené nebo polovztyčené.
Ocas: nedosahuje k podkolení; posazený vysoko a úplně stočený (tvoří uzavřený kroužek).
Opřený nahoře o stehno, jako svíčka, ocas chybí.
Chlup: atypický, krepovitý; vlněný, hedvábný.
Rouno: silně posázené černými skvrnami.
Pigmentace: úplná absence pigmentace na víčku, čenichu a pyskách.
Anomálie: Horní nebo dolní špatný skus, ztráta kontaktu; vertikální prázdnota dásní.
Chybějící zuby, s výjimkou PM1 a M3, které se neberou v úvahu.
Agresivní nebo příliš ustrašené zvíře.
POZN.: Samci musí mít obě varlata normálního vzhledu a plně sestouplá do šourku.